V Tucsonu, Arizona, 15. dubna 2009 MDA oznámila, že výzkum podporovaný Asociací muskulárních dystrofiků v USA (Muscular Dystrophy Association (MDA) ) a Národním ústavem pro zdraví ukázal první slibné výsledky v genové terapii u třech lidí trpících pletencovou svalovou dystrofií (LGMD). „Tyto výsledky ukazují možnosti genové terapie pro léčbu pletencové svalové dystrofie,“ řekla Jane Larkindaleová, ředitelka MDA Venture Philanthropy, programu, který se zabývá co nejrychlejší aplikací výsledků výzkumu do rozvoje léčby. „Fakt, že se nevyskytly žádné nežádoucí účinky v průběhu tohoto výzkumu, ukazuje možnost použití genové terapie pro toto onemocnění, ale také podporuje tento druh léčby i u mnoha jiných chorob.“
Neurolog Jerry Mendell, náměstek ředitele MDA kliniky a ředitel Centra pro genovou terapii při Národní dětské nemocnici v Columbiu ve státě Ohio, obdržel podporu MDA při vedení výzkumného týmu, který oznámil své výsledky online v Análech neurologie.
Přestože hlavním cílem této malé studie bylo stanovení bezpečnosti intramuskulárních injekcí s alfa-sarkoglykanovým genem do svalu chodidla, výzkumní pracovníci také vyhodnotili, jak dlouho přetrvává účinnost genu ve svalu, úroveň bílkovin vytvořených genem a reakce imunitního systému na gen.
Během studie nebyly zaznamenány žádné nežádoucí účinky, jako odmítnutí léčby imunitním systémem, což ujistilo výzkumné pracovníky, že zvolený postup léčby je bezpečný u pacientů s pletencovou svalovou dystrofii, který mají nedostatek alfa-sarkoglykanu, forma postihující děti i dospělé a začínající ochabováním svalstva kolem ramen a boků. U všech tří účastníků výzkumné studie se navíc ve svalu chodidla, kam byl gen aplikován, vytvářelo čtyřikrát až pětkrát více bílkoviny alfa-sarkoglykanové ve srovnání s množstvím vyskytujícím se ve svalu na druhé noze, kam byl aplikován jenom solný roztok. Toto množství bílkoviny z implantovaného genu přetrvalo nejméně do data posledního hodnocení, což bylo šest týdnů po injekci u jednoho pacienta, sedm týdnů u druhého účastníka výzkumu a dvanáct týdnů u třetího pacienta.
V každém případě alfa-sarkoglykanová bílkovina zaujala své obvyklé místo v membráně svalových vláken a obnovila strukturu bílkovinného shluku, který se běžně nachází na tomto místě, ale chybí ve svalech, které trpí nedostatkem bílkoviny alfa-sarkoglykanové. Shluk bílkovin má zásadní význam pro integritu svalových vláken.
Reakce imunitního systému na implantovaný gen a jeho nosič, virové pouzdro, byla krátká a minimální ve všech případech a nezasahovala do genové aktivity. Z této injekce aplikované na velmi malou plochu se neočekávalo žádné zlepšení funkcí. K tomu bude zapotřebí vymyslet jiný způsob, který zasáhne rozsáhlejší svalovou oblast.
„V souhrnu lze konstatovat, že toto je první genová terapie u svalové dystrofie prokazující slibné výsledky,“ uvádějí výzkumní pracovníci, „což stanovuje nové cíle pro posun vpřed v léčbě této katastrofální skupiny chorob. Nicméně klinicky smysluplné výsledky budou vyžadovat intravenózní injekce, které zasáhnou více svalových skupin. Tato studie má potenciální význam i pro jiná svalová onemocnění a pro choroby, u kterých svalové tkáně mohou být použity k léčebnému vylučování bílkovin do krevního řečiště.
Co je pletencová muskulární dystrofie – LGMD
LGMD je jedním z devíti typů svalové dystrofie (skupina genetických, degenerativních onemocnění postihujících převážně pletencové svaly). Onemocnění je způsobeno mutací (chyba) nacházející se v každém z nejméně 15 genů, které ovlivňují různé svalové bílkoviny. Jedna z chybějících bílkovin se nazývá alfa-sarkoglycanová. Když tato bílkovina chybí, svaly slábnou a ubývá svalová tkáň, obzvlášť v oblasti kolem ramen a boků, a postupně se šíří do dalších svalových skupin. V pozdějším stadiu pacienti ztrácí schopnost chůze a jsou závislí na invalidním vozíku. Tato nemoc je dědičná.
O této studii
Všichni účastníci této studie byli ve věku 12 až 14 let a měli deficit alfa-sarkoglycanu, tudíž trpěli pletencovou muskulární dystrofií a nebyli schopní chůze. Každý z nich dostal injekci s alfa-sarkoglycanovým genem zapouzdřeným v nosiči pozměněném z typu 1 adeno-přidruženým viru. Výzkumní pracovníci použili urychlovač známý jako MCK, který pracuje pouze ve svalové tkáni, a tak zamezuje nežádoucímu vytváření bílkoviny jinde v těle. Do svalu na chodidle byla aplikovaná injekce s tímto genem a do druhé nohy na stejné místo byl aplikován solný roztok. Ani vědečtí pracovníci ani pacienti nevěděli, do které nohy byl aplikován ten správný roztok, obsahující příslušný gen. Teprve o několik týdnů později byly vyhodnoceny výsledky po svalové biopsii.
MDA
MDA je dobrovolná zdravotní asociace podporující mezinárodní výzkumné programy, komplexní služby a veškeré právní a sociální poradenství z oblasti svalové dystrofie a příbuzných chorob. Program a činnost asociace je financovaná výhradně ze zdrojů pocházejících od soukromých sponzorů.
zdroj: MDA
z anglického jazyka přeložila Mgr. Dona Zalmanová