Ve Spojených státech dostal první pacient embryonální kmenové buňky. Rozpohybují ochrnuté, umožní vypěstovat nové srdce, uzdraví poškozený mozek. Embryonální kmenové buňky se v budoucnu mají stát zázračným lékem. Dovedou se totiž za určitých podmínek přeškolit na jakékoli tělní buňky. Mnoho lidí ovšem považuje jejich použití v medicíně za neetické.
Američtí lékaři zahájili v pondělí přelomový klinický experiment.
Pacientovi s poraněnou míchou vstříkli do poškozených míst embryonální
kmenové buňky. Nyní budou především sledovat, zda je nová léčba
bezpečná.
Očekávání jsou každopádně obrovská. Pokusy na zvířatech ukázaly, že
embryonální kmenové buňky mohou ochrnutým výrazně pomoci. Krysy
s přerušenou míchou se po léčbě například začaly alespoň částečně
pohybovat.
„Je to významný milník na cestě ke slibné medicíně,“ hodnotí
začínající klinické zkoušky Ben Sykes z britské Národní skupiny pro
kmenové buňky v časopise New Scientist. Vědci z celého světa budou podle
něj nyní napjatě čekat na výsledky. Potvrzuje to i genetik Ian Wilmut
z univerzity v Edinburgu, který naklonoval ovci Dolly. „Důležité je
nejprve posoudit, zda terapie nemůže poškodit pacienty,“ podotýká
Wilmut.
A podobný názor zastávají také čeští vědci. „Průlom je už to, že
klinické testy začaly,“ říká Aleš Hampl z Lékařské fakulty
Masarykovy univerzity v Brně a z brněnské pobočky Ústavu experimentální
medicíny Akademie věd. Docent Hampl upozorňuje, že se člověku vůbec
poprvé implantují buňky vytvořené z lidských embryonálních kmenových
buněk. Především zástupcům některých církví ale vadí, že byly
použity a zničeny lidské zárodky. Výzkum doprovázejí četné protesty.
Při vytváření nového buněčného léku však vědci rozhodně
nespotřebují stovky embryí. Pro léčbu jim postačí v podstatě jediné.
Z něho ve stadiu blastocysty (vzniká asi pět dní po oplození) odeberou
buňky, upravují je a množí – vytvoří takzvanou nesmrtelnou linii.
„Díky tomu je teoreticky možné vyléčit s využitím jednoho embrya celý
svět,“ říká s mírnou nadsázkou docent Hampl. A rozhodně ví, o čem
mluví. Na jaře 2003 vytvořil s kolegou Petrem Dvořákem linie lidských
embryonálních kmenových buněk. Brněnský tým uspěl jako třetí na
světě. České linie lidských embryonálních kmenových buněk se zatím
využívají k experimentům na zvířatech.
Povoleno na druhý pokus
Kmenové buňky oplývají unikátními schopnostmi. Dovedou se za určitých
podmínek „přeškolit“ na jakékoliv tělní buňky. Mohou tak v budoucnu
posloužit třeba jako zázračná záplata pro poškozené srdce nebo vyspravit
přerušenou míchu.
Každý člověk má určité množství kmenových buněk ve svém těle –
v kostní dřeni, tukové tkáni a postupně se ukazuje, že i na dalších
místech. Tělu vlastní buňky nejsou ovšem tak dobře „přeškolitelné“
jako ty pocházející z embryí, imunitní systém je ale zase většinou bez
větších problémů přijme.
S kmenovými buňkami odebranými pacientovi experimentuje řada týmů. Jsou
poměrně snadno dostupné a jejich využívání u lidí nebrzdí etické
pochyby.
„Kmenové buňky z kostní dřeně dáváme shodou okolností také lidem
s poraněnou míchou,“ popisuje Eva Syková, ředitelka Ústavu
experimentální medicíny Akademie věd. Do klinické studie zahájené v roce
2003 se zapojilo 41 pacientů. „Zatím jsme zjistili, že terapie je
bezpečná,“ shrnuje výsledky profesorka Syková. Určité zlepšení
s kolegy pozorovala pouze u lidí, kteří dostali kmenové buňky krátce po
úraze. Pro chronicky nemocné chtějí čeští vědci metodu vylepšit o tzv.
míšní most, jakousi podpůrnou strukturu z biomateriálu. Má pomoci
překlenout přerušenou míchu. „Most bychom následně osázeli kmenovými
buňkami,“ plánuje Eva Syková a dodává, že začíná schvalovací
řízení pro klinickou studii. U zvířat se postup už osvědčil.
Nyní ale odborníci s napětím sledují americké testy. Biotechnologická
společnost Geron, sídlící v kalifornském Menlo Parku, získala jako první
ve Spojených státech od Úřadu pro potraviny a léčiva (FDA) povolení ke
klinickým zkouškám embryonálních kmenových buněk. Ovšem nešlo to
právě hladce. FDA původně udělila firmě Geron svolení k testům už loni
v lednu. V srpnu ho ovšem zrušila z obav před nekontrolovatelným bujením
a vyžádala si rozšíření experimentů na zvířatech. Protože přinesly
uspokojivé výsledky, dal úřad embryonálním kmenovým buňkám zelenou.
Tento týden začali v Shepherdově centru v Atlantě léčit prvního
pacienta s poškozenou míchou. Do studie by se mělo celkem zapojit osm až
deset lidí s úrazem, jenž není starší než dva týdny.
Společnost Geron se podobnými výzkumy u zvířat zabývá už jedenáct let a dosahuje velmi dobrých výsledků. „Nepřekvapilo mě, že povolení ke klinickým zkouškám získala právě tato firma. Projekt chystá léta, bylo jen otázkou času, kdy se rozběhne,“ podotýká docent Hampl. S tím souhlasí i profesorka Syková. Největším úskalím stávajících klinických zkoušek bude podle ní imunitní reakce pacientů. Lékaři chtějí imunitní systém „brzdit“ a čekat, až nové buňky přijme.
Roztěkaná Evropa
A proč se nová léčba testuje v USA? „Badatelé ve Spojených státech
přesně vědí, co chtějí. Pokud si vytyčí nějaký cíl, směřují
k němu krok za krokem,“ říká Aleš Hampl. V Evropě, speciálně
v Česku, se podle docenta Hampla naopak rádi rozptylujeme a děláme několik
různých věcí zároveň. „Často zbytečně moc mluvíme a málo se
soustředíme na práci,“ podotýká Hampl.
Profesorka Syková se zase domnívá, že pacienti ve Spojených státech
vyvíjejí na příslušné úřady obrovský tlak. Mnohdy to může souviset
i s tím, že život ochrnutého člověka je neuvěřitelně nákladný a
kvalitní péče bývá v USA pro mnohé nedostupná. „Pacienti jsou pak
často ochotní podstoupit jakékoliv riziko,“ říká Eva Syková.
Upozorňuje také, že řada schvalovacích procedur je v Evropě příliš
zkostnatělá. Je otázkou, zda a kdy začnou podobné experimenty na starém
kontinentě. „Většina evropských zemí by při schvalování takové
léčby narážela na řadu právních omezení,“ říká docent Hampl.
Naději na úspěch by podle jeho názoru měli nakonec třeba právě vědci
v Česku. Nesmíme také zapomenout, že prvenství Spojených států je
trochu falešné. Existují totiž země, například Čína, kde se
embryonální kmenové buňky při léčbě lidí už určitě používaly. Tyto
medicínské zákroky se ostatně nabízejí i na internetu. „Netušíme
ovšem, jaké byly jejich výsledky, protože nešlo o kontrolované klinické
studie,“ říká profesorka Syková. Seriózní vědci se od takových
experimentů distancují.
Embryonální kmenové buňky ovšem nejsou jedinou nadějnou možností. Vědci
v poslední době hodně sázejí na takzvané indukované pluripotentní
kmenové buňky. U nich odpadají minimálně protesty proti neetickému
nakládání s embryi. Lze je totiž vyrobit z kůže. Japonský biolog Šinja
Jamanaka tyto buňky v roce 2006 získal genetickou manipulací z kožní
tkáně myší. O rok později to zvládl u lidí. Indukované pluripotentní
buňky se také dovedou proměnit v řadu tělních tkání. O Jamanakovi se
dokonce letos spekulovalo jako o možném laureátovi Nobelovy ceny za
medicínu. „Indukované pluripotentní kmenové buňky jednou změní
medicínu, ale zatím je k tomu ještě daleko,“ podotýká docent Hampl.
Teprve až vědci bezpečně zmapují možné dopady genetické manipulace
v organismu, budou je moci podat lidem.
EVA HNÍKOVÁ
zdroj: Lidové noviny