Ve Spojených státech dostal první pacient embryonální kmenové buňky. Rozpohybují ochrnuté, umožní vypěstovat nové srdce, uzdraví poškozený mozek. Embryonální kmenové buňky se v budoucnu mají stát zázračným lékem. Dovedou se totiž za určitých podmínek přeškolit na jakékoli tělní buňky. Mnoho lidí ovšem považuje jejich použití v medicíně za neetické.

Američtí lékaři zahájili v pondělí přelomový klinický experiment. Pacientovi s poraněnou míchou vstříkli do poškozených míst embryonální kmenové buňky. Nyní budou především sledovat, zda je nová léčba bezpečná.
Očekávání jsou každopádně obrovská. Pokusy na zvířatech ukázaly, že embryonální kmenové buňky mohou ochrnutým výrazně pomoci. Krysy s přerušenou míchou se po léčbě například začaly alespoň částečně pohybovat.

„Je to významný milník na cestě ke slibné medicíně,“ hodnotí začínající klinické zkoušky Ben Sykes z britské Národní skupiny pro kmenové buňky v časopise New Scientist. Vědci z celého světa budou podle něj nyní napjatě čekat na výsledky. Potvrzuje to i genetik Ian Wilmut z univerzity v Edinburgu, který naklonoval ovci Dolly. „Důležité je nejprve posoudit, zda terapie nemůže poškodit pacienty,“ podotýká Wilmut.
A podobný názor zastávají také čeští vědci. „Průlom je už to, že klinické testy začaly,“ říká Aleš Hampl z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně a z brněnské pobočky Ústavu experimentální medicíny Akademie věd. Docent Hampl upozorňuje, že se člověku vůbec poprvé implantují buňky vytvořené z lidských embryonálních kmenových buněk. Především zástupcům některých církví ale vadí, že byly použity a zničeny lidské zárodky. Výzkum doprovázejí četné protesty.
Při vytváření nového buněčného léku však vědci rozhodně nespotřebují stovky embryí. Pro léčbu jim postačí v podstatě jediné. Z něho ve stadiu blastocysty (vzniká asi pět dní po oplození) odeberou buňky, upravují je a množí – vytvoří takzvanou nesmrtelnou linii. „Díky tomu je teoreticky možné vyléčit s využitím jednoho embrya celý svět,“ říká s mírnou nadsázkou docent Hampl. A rozhodně ví, o čem mluví. Na jaře 2003 vytvořil s kolegou Petrem Dvořákem linie lidských embryonálních kmenových buněk. Brněnský tým uspěl jako třetí na světě. České linie lidských embryonálních kmenových buněk se zatím využívají k experimentům na zvířatech.

Povoleno na druhý pokus

Kmenové buňky oplývají unikátními schopnostmi. Dovedou se za určitých podmínek „přeškolit“ na jakékoliv tělní buňky. Mohou tak v budoucnu posloužit třeba jako zázračná záplata pro poškozené srdce nebo vyspravit přerušenou míchu.
Každý člověk má určité množství kmenových buněk ve svém těle – v kostní dřeni, tukové tkáni a postupně se ukazuje, že i na dalších místech. Tělu vlastní buňky nejsou ovšem tak dobře „přeškolitelné“ jako ty pocházející z embryí, imunitní systém je ale zase většinou bez větších problémů přijme.
S kmenovými buňkami odebranými pacientovi experimentuje řada týmů. Jsou poměrně snadno dostupné a jejich využívání u lidí nebrzdí etické pochyby.
„Kmenové buňky z kostní dřeně dáváme shodou okolností také lidem s poraněnou míchou,“ popisuje Eva Syková, ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd. Do klinické studie zahájené v roce 2003 se zapojilo 41 pacientů. „Zatím jsme zjistili, že terapie je bezpečná,“ shrnuje výsledky profesorka Syková. Určité zlepšení s kolegy pozorovala pouze u lidí, kteří dostali kmenové buňky krátce po úraze. Pro chronicky nemocné chtějí čeští vědci metodu vylepšit o tzv. míšní most, jakousi podpůrnou strukturu z biomateriálu. Má pomoci překlenout přerušenou míchu. „Most bychom následně osázeli kmenovými buňkami,“ plánuje Eva Syková a dodává, že začíná schvalovací řízení pro klinickou studii. U zvířat se postup už osvědčil.
Nyní ale odborníci s napětím sledují americké testy. Biotechnologická společnost Geron, sídlící v kalifornském Menlo Parku, získala jako první ve Spojených státech od Úřadu pro potraviny a léčiva (FDA) povolení ke klinickým zkouškám embryonálních kmenových buněk. Ovšem nešlo to právě hladce. FDA původně udělila firmě Geron svolení k testům už loni v lednu. V srpnu ho ovšem zrušila z obav před nekontrolovatelným bujením a vyžádala si rozšíření experimentů na zvířatech. Protože přinesly uspokojivé výsledky, dal úřad embryonálním kmenovým buňkám zelenou. Tento týden začali v Shepherdově centru v Atlantě léčit prvního pacienta s poškozenou míchou. Do studie by se mělo celkem zapojit osm až deset lidí s úrazem, jenž není starší než dva týdny.

Společnost Geron se podobnými výzkumy u zvířat zabývá už jedenáct let a dosahuje velmi dobrých výsledků. „Nepřekvapilo mě, že povolení ke klinickým zkouškám získala právě tato firma. Projekt chystá léta, bylo jen otázkou času, kdy se rozběhne,“ podotýká docent Hampl. S tím souhlasí i profesorka Syková. Největším úskalím stávajících klinických zkoušek bude podle ní imunitní reakce pacientů. Lékaři chtějí imunitní systém „brzdit“ a čekat, až nové buňky přijme.

Roztěkaná Evropa

A proč se nová léčba testuje v USA? „Badatelé ve Spojených státech přesně vědí, co chtějí. Pokud si vytyčí nějaký cíl, směřují k němu krok za krokem,“ říká Aleš Hampl. V Evropě, speciálně v Česku, se podle docenta Hampla naopak rádi rozptylujeme a děláme několik různých věcí zároveň. „Často zbytečně moc mluvíme a málo se soustředíme na práci,“ podotýká Hampl.
Profesorka Syková se zase domnívá, že pacienti ve Spojených státech vyvíjejí na příslušné úřady obrovský tlak. Mnohdy to může souviset i s tím, že život ochrnutého člověka je neuvěřitelně nákladný a kvalitní péče bývá v USA pro mnohé nedostupná. „Pacienti jsou pak často ochotní podstoupit jakékoliv riziko,“ říká Eva Syková. Upozorňuje také, že řada schvalovacích procedur je v Evropě příliš zkostnatělá. Je otázkou, zda a kdy začnou podobné experimenty na starém kontinentě. „Většina evropských zemí by při schvalování takové léčby narážela na řadu právních omezení,“ říká docent Hampl. Naději na úspěch by podle jeho názoru měli nakonec třeba právě vědci v Česku. Nesmíme také zapomenout, že prvenství Spojených států je trochu falešné. Existují totiž země, například Čína, kde se embryonální kmenové buňky při léčbě lidí už určitě používaly. Tyto medicínské zákroky se ostatně nabízejí i na internetu. „Netušíme ovšem, jaké byly jejich výsledky, protože nešlo o kontrolované klinické studie,“ říká profesorka Syková. Seriózní vědci se od takových experimentů distancují.
Embryonální kmenové buňky ovšem nejsou jedinou nadějnou možností. Vědci v poslední době hodně sázejí na takzvané indukované pluripotentní kmenové buňky. U nich odpadají minimálně protesty proti neetickému nakládání s embryi. Lze je totiž vyrobit z kůže. Japonský biolog Šinja Jamanaka tyto buňky v roce 2006 získal genetickou manipulací z kožní tkáně myší. O rok později to zvládl u lidí. Indukované pluripotentní buňky se také dovedou proměnit v řadu tělních tkání. O Jamanakovi se dokonce letos spekulovalo jako o možném laureátovi Nobelovy ceny za medicínu. „Indukované pluripotentní kmenové buňky jednou změní medicínu, ale zatím je k tomu ještě daleko,“ podotýká docent Hampl. Teprve až vědci bezpečně zmapují možné dopady genetické manipulace v organismu, budou je moci podat lidem.

EVA HNÍKOVÁ
zdroj: Lidové noviny
Informace o cookies Tato stránka používá cookies, uchovává informace o používání webu ve vašem počítači. Prohlížením stránek, dáváte svůj souhlas s využitím cookies.